ROPID se již delší dobu zabývá otázkou možné
elektrifikace linek pražské městské dopravy, které jsou zajišťovány soukromými
dopravci. Aktuálně jde o celkem 43 linek, z nichž pouze 33 je
denních, dalších sedm představují speciální školní linky a tři linky jsou
noční. Matematicky jde o cca 23 % všech linek pražské MHD, co do
velikosti výkonů jde ale o méně než 10 % trhu (zbytek pokrývá DP hl.
m. Prahy). Linky zajišťované soukromníky jsou zpravidla (až na odůvodněné
výjimky) předmětem veřejných zakázek, přičemž aktuálně platné smlouvy
na provoz těchto linek se nacházejí právě v poločase. S novými
kontrakty by měli dopravci vyjet počínaje od 1. 4. 2031, přičemž ROPID již
v souladu s legislativou počítá s tím, že alespoň 60 % vozidel
na těchto linkách bude lokálně bezemisních, tedy ve formě elektrobusů.
Pro účely mapování historie pražské městské
hromadné dopravy považuje autor za důležité zmínit, že ROPID měl ambiciózní
plán, který počítal s tím, že by se v režii soukromníků měly objevit
i trolejbusy, přesněji parciální trolejbusy (s trakční baterií).
Na základě provedených kalkulací byla vybrána pro elektrifikaci stávající
linka č. 171 (Depo Hostivař – Ve Žlíbku), jejíž trasování s volbou
zatrolejovaných úseků by případně umožnilo využít vybudovanou napájecí
infrastrukturu také pro další městské a regionální linky v režii
soukromníků, především na Náchodské ulici v Horních Počernicích.
Předpokládalo se, že výstavbu infrastruktury
včetně zajištění projekčních prací se odehraje v režii jedné
z pražských městských společností. Pořízení vozidel by pak bylo čistě
na soukromnících. ROPID vedle primárního záměru ekologizace veřejné
dopravy měl i úmysl vedlejší, kdy hodlal ověřit, zda lze dosáhnout cenově nižší
úrovně, než je tomu u výstavby stávajících trolejbusových tratí a zda lze
urychlit samotnou výstavbu, pokud by ji realizoval někdo jiný než pražský DP.
V případě realizace záměru se rovněž očekávalo, že by mohlo dojít
na trhu trolejbusů k reálnému poklesu cen nabízených vozidel, protože
jejich nákup by zajistili soukromníci, u nichž existuje naděje, že budou
sledovat primárně zájmy své, nikoli výrobců (resp. výrobce).
ROPID měl uvedený záměr dokonce předložit
Radě hl. m. Prahy ke schválení, nikdy však nedošlo k jeho projednání.
V tomto kontextu se nabízí analogie s děním v minulosti
na české železnici, kdy byla léta zabetonována liberalizace trhu, dokud
veškerou infrastrukturu vlastnil subjekt, který byl zároveň dopravcem (České
dráhy), jenž se pak vehementně (a dlouho úspěšně) bránil vstupu soukromníků.
V Praze se rovněž monopolní dopravce, jenž je vzhledem ke své velikosti
fakticky další (leč želbohu nikým nevolenou) politickou silou, pochopitelně
brání tomu, aby zde vznikla jakákoliv infrastruktura, která by nebyla
v jeho majetku. A proto se záměr dostal v politické rovině do slepé
uličky, na což ROPID zareagoval stažením původního návrhu z Rady a
vypracováním nového dokumentu, který trolejbusy svým pojetím sice ne de iure, avšak
vzhledem k nákladům na výstavbu infrastruktury de facto vylučuje.
Nově se počítá s tím, že volba vozidel (a to včetně článkových) a způsob
nabíjení bude čistě na dopravcích.
Pražský DP kráčí svou cestou dvoupólově
nabíjených elektrobusů, které aktuálně na trhu nabízí pouze jediný subjekt
(resp. dvojice vzájemně spolupracujících, a tudíž si nekonkurujících subjektů).
Výrobci,
kteří s touto technologií koketovali v minulosti, ji již pro zjevné
nevýhody a v souvislosti s vývojem na poli (nejen) baterií
opustili. Trhu tak jednoznačně dominují elektrobusy určené pro tzv. pomalé
nabíjení (Overnight
Charging), i když slovo pomalé vzhledem k instalovaným kapacitám baterií
na vozidlech dávno není přesné.
Tento
trend se mimochodem propisuje také v počtech účastníků zadávacích řízení a
cenách za vozidla. V nedávném tendru na nové elektrobusy pro Děčín-okres Děčín, Ústecký kraj se
například sešlo hned šest nabídek s cenovým rozptylem od 11,148 mil. Kč do
13,15 mil. Kč.
Opava, která se stejně jako Praha zhlédla (bůh ví proč)
ve dvoupólově nabíjených elektrobusech, nedávno uzavřela smlouvu
s jediným účastníkem (SOR v kooperaci se Škodou Electric) za cenu
14,65 mil. Kč, tj. za cenu stále o 11 % vyšší, než byla nejvyšší (tj.
v pořadí až šestá) cenová nabídka v Děčíně.
ROPID
(potažmo Hlavní město Praha) hodlal aktuální vlastnosti elektrobusů standardní
délky (12m) pro „noční“ nabíjení v MHD otestovat, aby tak získal více dat
pro připravované zadání soutěže na městské linky v režii soukromníků.
Vzhledem k rozložení nálad musel spoléhat na participaci soukromého
dopravce, přičemž z dříve uzavřených smluv se mu prakticky naskytovala
pouze jedna varianta – ČSAD Střední Čechy. Uvedená společnost sama
z vlastní iniciativy již v minulosti několik elektrobusů testovala,
konkrétně to zvládla od roku 2022 již u šesti vozů (což je mimochodem
o šest více, než za stejnou dobu zvládl pražský DP).
Dopravce
má s Prahou uzavřenou smlouvu na období let 2022 až 2031,
v jejímž rámci je zajišťována dopravní obslužnost městské linky č. 103 a
noční městské linky 903. Textace smlouvy umožňovala v případě, že
o to objednatel (Hlavní město Praha zastoupené ROPIDem) požádá, nasazení
elektrobusů, samozřejmě za předpokladu uhrazení předpokládaných zvýšených
nákladů souvisejících s odpisem vozidel, případně energiemi, budováním
nabíjecí infrastruktury atp. Právě této klauzule bylo po vzájemné dohodě
smluvních stran využito, přičemž ČSAD Střední Čechy se zavázala – původně již
k 1. 8. 2026 – nasadit do provozu na lince č. 103 dvojici 12m
elektrobusů, za což má do konce roku 2026 obdržet od města částku 13 670 690,85
Kč, resp. 2 734 138,17 Kč měsíčně. V případě nasazení dieselových vozů šlo
dle smlouvy uzavřené v lednu 2022 o částku 1 258 497,25 Kč, nicméně
tato suma byla již v mezičase upravována v důsledku indexačních
vzorců.
Dopravce
se rozhodl otestovat dvojici elektrobusů od Iveca, konkrétně si objednal jeden
vůz Iveco E-way 12M a jeden vůz turecké provenience Iveco Streetway 12M ELEC,
jež byly oba vyrobeny již v roce 2024 a dosud se nacházely v majetku
Iveca. Zatímco elektrický Streetway nebyl prozatím využíván pro testovací jízdy
a jeho využití v Ivecu v mezičase je poněkud opředeno záhadou, E-way
se od počátku roku 2025 činil a objevil se na testování u ČSAD Tišnov
(příměstská doprava), u Arrivy Autobusy (na MHD v Chrudimi), u ČSAD
AUTOBUSY České Budějovice (na MHD Český Krumlov) a hned třikrát u dvorního
zapůjčovatele a nákupčího předváděcích vozů značky Iveco Bus – Dopravního
podniku města Pardubic. U ČSAD Střední Čechy obdržel E-way 12M ev. č. 8151,
zatímco Streetway 12M ELEC ponese ev. č. 8152.
