Trať mezi Norimberkem a Frankfurtem není zdaleka nejrychlejší v Německu, velmi často se tu vlak plouží rychlostí kolem 100 až 130 kilometrů za hodinu. To pravé zrychlení nastává za frankfurtským letištěm. Záhy se rychlost vyšplhá na 300 kilometrů za hodinu. To, z čeho je stále český cestující lehce u vytržení, berou místní jako samozřejmost. Zajímavý je i sklon trati, rozhodně neplatí, že by vedla rovinatým terénem, víceméně kopíruje výškový profil dálnice.
V Kolíně nad Rýnem musíme vystoupit na stanici Messe/Deutz, což znamená buď přesun vlakem dvě minuty na hlavní nádraží přes Rýn nebo příjemnou procházku po mostě. Vlak ICE do Bruselu je na stejném nástupišti přistaven s jiným spojem do Amsterdamu, hlavní chaos pro cestující ale přináší špatné značení vagónů. Na dotaz personálu, kde je náš vůz 25 nám je lakonicky sděleno, že je to vůz 35 a že se brzy přečísluje na 25. To se nakonec i stane. Cesta do Bruselu už za tmy utíká rychle, za necelé dvě hodiny jsme v cíli. Nakonec přesně o dvě hodiny později, než jsme měli být. Na nádraží Midi vystupujeme neprozřetelně do vedlejší spojovací chodby, která připomíná svým vzhledem podchod na vysočanském nádraží. Tohle, že má být jeden z největších železničních uzlů?
Hned druhý den ráno si názor na nádraží opravujeme, když vcházíme za světla do hlavních odbavovacích prostor. Ještě nikam nejedeme, ale v rámci prohlídky města se chceme zastavit na nádraží i za světla. Brusel je dnes jednou z hlavních křižovatek vysokorychlostních vlaků, kde vedle sebe můžete potkat běžně čtyři různé vysokorychlostní soupravy. TGV například se spoji až ke Středozemnímu moři, Thalys do Paříže, Amsterdamu či Kolína nad Rýnem, německé ICE nebo také Eurostar pro cesty do Londýna a relativně nově i do Amsterdamu. To vše promíchané se silnou místní železniční dopravou.
Cesta zpět začíná poloprázdným vlakem ICE z Bruselu s odjezdem v 8.23. Jenže už na odjezdu nabírá zpoždění a cesta přes Belgii a Německo je tak lehce stresující. Hned tady se ukazuje velká slabina Deutsche Bahn: informování cestujících. I přes poloprázdný vlak průvodčí prakticky neprochází, krátce před Kolínem řekne, že je zpoždění a vyjmenuje pár přípojů. Nějaká slova omluvy ani náhodou. Na mobilu hypnotizuji vlak z Dortmundu, na který máme přestoupit. Také nabral zpoždění, ale postupně ho zkracuje.
Do Kolína přijíždíme asi o deset minut později a musíme se ještě dostat na druhý břeh do stanice Messe/Deutz. S během na druhém nádraží stíháme jen tak tak, ale hned nás uzemní hlášení: vlak jede neplánovaně ještě na kolínské hlavní nádraží, odkud jsme právě přijeli. Tím ale nabírá zpoždění dvacet minut, které se ještě prohlubuje. Opět ani slovo omluvy. Na informačním panelu ve vlaku začíná za Frankfurtem drze svítit informace, že zpoždění je patnáct minut, což už dávno není pravda, z Würzburgu odjíždíme se čtyřicetiminutovým mankem. I proto, že nás dojede ICE do Vídně a dostává se na trať před nás, musíme dál čekat. Průvodčí na dotaz odvětí, že se uvidí a už o ní nevíme.
Téměř 40 minut na přestup v Norimberku se také rychle rozplývá, vlak přijíždí ve chvíli plánovaného odjezdu spěšného vlaku do Chebu. Ten naštěstí pár minut čeká a cestu stíháme. Na vlak DB nasazují motorovou jednotku 612, která se sice už 15 let nevyrábí, ale stále nabízí dostatečný komfort i zrychlení. Nabízí se tak otázka, kdy tyto jednotky uvidíme v Česku koupené z Německa ojeté.
V Chebu jsme včas a bez problémů stíháme Západní expres. Ten je složený téměř výhradně z modernizovaných vozů Bmz, vzhledem k neděli je už od Chebu prakticky zaplněný. Vozovým parkem a rychlostí sítě se sice česká železnice nemůže rovnat německé, ale vagóny dovezené z Rakouska po ÖBB se ukazují jako velmi důstojná varianta pro tuzemské dálkové vlaky. Zvláště v porovnání s nepříliš povedenou modernizací vozů řady Bp na Bdpee. Rozdíl je i v personálu: průvodčí je milejší a vstřícnější než jeho němečtí kolegové v předchozích třech vlacích. Jedenáct hodin po odjezdu přesně podle plánu končíme na pražském hlavním nádraží.
Praktické informace
Jak jízdenku koupit. Včasná jízdenka Evropa je v prodeji na e-shopu Českých drah. Počet těchto jízdenek je omezen, prodávají se vždy nejméně několik dní dopředu, obvykle týden. Mimo sezónu bývá nabídka obvykle bohatší. V nabídce ČD není jen Brusel, takto extrémně výhodně lze pořídit jízdenky například kamkoliv do Rakouska nebo po celém Německu.
Místenky V případě ČD zdarma k jízdence po českém území, v případě DB není povinná rezervace míst, ale doporučuje se. Přímo přes e-shop ČD se příliš nevyplatí: počítá se poplatek za každého cestujícího. DB si účtuje za rezervaci jedním směrem, takže místenky pro čtyři na dva vlaky při směru tam vyšly na devět euro. Navíc jde místenky zdarma online změnit, pokud je ve vlaku ještě nějaké místo.
Povinnost využití konkrétního spoje
Bývá uvedena na jízdence, v případě Bruselu šlo jen o povinnost využít spěšný vlak z Chebu s konkrétním časem odjezdu. Kvůli zpoždění na příjezdu nám bylo vydáno v Chebu potvrzení, podle kterého jsme mohli jet jiným vlakem. Dál už kterýmkoliv spojem.
Zdroj: zdopravy cz
Žádné komentáře:
Okomentovat