Vlak byl veden experimentálním prototypem elektrické lokomotivy výrobního typu 85 E0-ATM Škoda z Plzně, dnes společnost Škoda Transportation. Její vývoj měl vyústit ve výrobu III. generace elektrických lokomotiv v plzeňské lokomotivce. U ČSD a později u ČD byl prototyp označen 169.001-5.
Na první pohled se od ostatních tehdejších lokomotiv v Československu odlišoval novým designem a výraznou červenou barvou. Podstatné inovace se však skrývaly v podvozcích a strojovně lokomotivy. Zcela nový asynchronní pohon stál za přezdívkou lokomotivy, kterou železničáři a železniční fanoušci začali pro označení lokomotivy používat – „asynchron“.
ČSD a později ČD měly experimentální prototyp pronajatý a zkoušely ho v provozu v čele různých typů vlaků od nákladních přes osobní po rychlíky. V době zkoušek do roku 1994 se objevily na většině tratí elektrifikovaných soustavou 3 kV ss v Čechách.
Lokomotiva 169.001 během testování vystřídala depa v Praze, Ústí nad Labem a Nymburce a jezdila na tratích z Prahy do Benešova, Berouna, Kutné Hory, na rychlících z Prahy do Mostu nebo Děčína a na různých vlacích například z Ústí nad Labem do Nymburka a dále do Hradce Králové a Chocně i jinde. Její konec byl ale neslavný. Od roku 1997 je neprovozní, už jen torzo stojí v posledních letech v areálu Škody.
V současnosti pohánějí moderní asynchronní motory všechna hnací vozidla dodávaná po vzniku Českých drah. Vybaveny jsou jimi elektrické jednotky CityElefant, RegioPanter a InterPanter, rychlovlaky Pendolino, elektrické lokomotivy řady 380 Emil Zátopek nebo 193/383 Vectron, které používají společnosti ČD a ČD Cargo.
Zdroj: zdopravy cz
Žádné komentáře:
Okomentovat